Hodnoty RSSI 2,4 a 900M ve vysílači

[Jara11]

Zajímalo by mě, jestli máte někdo načteno , co Vám to ukazuje za letu. Jedná se především o větroně, létání v různé vzdálenosti a výšce. Zajímají mě číselné hodnoty, protože jsem zaslechl také názor, že to ukazuje hodnoty po dobu letu téměř stále 100%, což nemám ani náhodou. Antény už jsem přendaval na ruzné polohy oproti sobě a ostatnímu vybavení a vevzdálenosti 100m od sebe a výšce cca 150m hodnoty okolo 45%. Někdy to zahlásí i ztrátu telemetrie. Nejde mi teď o to, při kolika to ještě bude fungovat, ale jestli to tak je správně. Pokud má někdo vysledováno za letu co to ukazuje, děkuji za zprávu.

[pstasek]

Záznam z TD přijímače - IMAC sestava s 2,6m letadlem, akrobacie zhruba v tomto prostoru, výška 100-300 m, bod 1 pozice vysílače.

[Jara11]

Jestli na to dobře koukám,tak je to +- stejný,jako to mám já. Hlásí to také někdy útratu telemetrie? Právě mi jde o to, že jsem vyslechl,že to pomalu že 100db nesleze,tak je mi to divný.

[pstasek]

Nevybavuji si, že bych měl někdy ztrátu telemetrie.

Jak jsem už vysvětloval ve vedlejším vláknu, RSSI (síla signálu) zkraje padá poměrně rychle, co dvojnásobek vzdálenosti, to -6dB, nejedná se o procenta, ve zvuku je to srovnatelné s hlasitostí.

Když to principiálně zjednoduším, první metr -6, pak dva metry dalších -6, pak 4 metry dalších -6 atd...

V procentech se dá vyjádřit VFR (Valid Frame Rate - kvalita signálu), který by měl být většinově kolem 100%, ve zvuku se to dá srovnat se srozumitelností.

Zvuk nemusí být nahlas, aby mu bylo rozumět a naopak hlasitý zvuk nutně neznamená srozumitelnost. Srozumitelnost je dobrá, pokud je zvuk dostatečně nad úrovní šumu (hluku v okolí).

[pstasek]

Tady jsem našel pěknej obrázek, kterej ukazuje závislost RSSI (dB) na vzdálenosti. Snad pomůže pochopit problematiku. Všiměte si, že s rostoucí frekvencí je úbytek vyšší a to platí i naopak.

[Jara11]

Asi hloupej dotaz. Vzdálenost jeden metr je psáno něco přez -40dB a se vzdalenosti to jde dále do mínusu. Tak to znamená úbytek se vzdáleností třeba 20dB, neboli u Tx by to bylo výchozích 100dB a pokles o těch 20dB t.j. těch 80dB?

[pstasek]

Ano, je to teoretický úbytek od maximální hodnoty ve volném prostoru, která závisí na zisku antén a vysílacím výkonu.

Důležité sdělení obrázku je pravidlo, že co -6dB = dvojnásobek vzdálenosti.

[Jara11]

Ok, paráda. Teď jsem zrovna přistál po hodině a výška max.250m v dálce cca400m a pod 45 to nešlo. Je to o poloze k tx a úhlu. Zatím jsem nespadnul, tak asi ok. Děkuju.

[graup15]

No mužeš být v klidu...na vzdálenost 1600m a výšce 400m jsem pořád rcpara ovladal...a měl možnost ho z nebe sundat. TD režim je fakt super.

[prikrylm]

1) Na jakém výkonu jela ta 900MHz část při těch 1600m?
2) pokud je 900MHz OK, proč se do toho ještě (za mě zbytečně) přidává 2.4GHz, které akorát "plevelí" pásmo zbytečným vysíláním?

[graup15]

Na EU LBT tzn 25mW.
A ...proč 2.4...protože diverzita.

[prikrylm]

Píšou EU bez LBT 25 mW, pokud "se použije" LBT, tak 500mW. Proto se ptám.

[pstasek]

Píšou EU bez LBT 25 mW, pokud "se použije" LBT, tak 500mW. Proto se ptám.

Neplést hrušky s jabkama. FrSky pro zjednodušení nazývá jako LBT Evropskou verzi rádia s 868MHz anténou a příslušným firmware.

Zkratka LBT (Listen Before Talk) souvisí s 2,4G FSK částí protokolu a znamená, že před skokem na jinou frekvenci si rádio očuchá, zda je cílový kanál volný. V případě FCC si rádio skáče kam se mu zachce. Umožňuje tak v Evropě pro FSK modulaci využít stejný výkon 100 mW namísto 25 mW bez LBT.

Evropská varianta tzv. 900M pásma (reálně pracuje na 868MHz, zatímco FCC běhá na 915MHz, která je u nás rezervovaná pro mobilní operátory) funguje 25 mW obousměrně a až 500 mW jednosměrně, ale místo FSK se u TD používá modulace LoRa. Na těch 25 mW je bez problému ve free field podmínkách dosažitelných okolo 5 km dosahu za předpokladu, že nejsou antény otočené null bodem vůči sobě. Nižší frekvence = větší vlnová délka a tedy menší úbytek se vzdáleností. Navíc LoRa signál je rozprostřený napříč spektrem, takže není tak jednoduché ho zarušit.

Nevýhoda 900M pásma je jeho menší šířka, čili se vedle sebe vejde méně souběžného provozu, a proto se vyplatí používat obě pásma naráz. FSK část má mnohem vyšší přenosovou rychlost. Přijímač používá pakety z obou systémů zároveň a díky tomu je TD spojení opravdu robustní.

Takto vypadá LoRa modulace na frekvenčním analyzéru v porovnání s FSK:

Příklad spektrografu LoRa modulace:

[prikrylm]

Opravdu hezky shrnuto!
Nějak nevím, kde jsou ty "hrušky a jablka" ale ono mi to možná za čas dojde.

Prostě pro zjednodušení, FrSky pro ~900Mhz používá oboustrannou komunikaci na max 25mW.
--
V případě LoRa 25mW stačí na dlouhé kilometry i 2.4GHz (jestli dobře hledám, tak až na 40km)

[pstasek]

... V případě LoRa 25mW stačí na dlouhé kilometry i 2.4GHz (jestli dobře hledám, tak až na 40km)

Já těma kilometrama strašně nerad hážu, protože tam hraje roli mnoho faktorů, ale je to naprostej úlet a ve smyslu létání na oči. I s velkými modely to vůbec netřeba řešit. Ano, LoRa právě exceluje v přenosu menšího množství informací na velkou vzdálenost a s nízkými energetickými nároky.

Na 5 km jsem viděl test, kdy měl člověk přijímač v autě a jel od rádia na protější kopec. Na 5 km však byl terénní zlom a došlo i ke ztrátě přímé viditelnosti, takže tuto vzdálenost uvádím jako referenční a i tak je naprosto za hranou toho, co v reálu potřebujeme.

Hrušky a jabka jsem myslel v tom, že u 900M systému jde o jednosměrný/dvousměrný přenos, ne o LBT.